2019_09 MOTO Balkán
17. fylet - 2019_09_12-20 - BALKÁN TRIP. rozhodli jsme se, že si dámě poznávací cestu po Balkánu - plán jsme měli více než ambiciózní - a hned první den jsme ho i změnili.. Judas měl obavy, že bychom to nemuseli stihnout a navíc jsme měli setkání s přátely v Řecku hned v neděli.. A kdybychom měli dodržet původní plán, neměli jsme šanci to stihnout... Takže severní Rumunské hory jsme oželeli s jasným plánem se do Rumunska vrátit... A pak už vše klapalo jak na drátkách.. Počasí přálo, zmokli jsme jen jednou v Bosně, jinak jsme byli mokří z vlastního potu....
Balkán nás mile překvapil, všude milí lidé, super atmosféra, skoro vždy se povedlo najít super ubytování, jídlo bylo vždycky parádní, zažili jsme Rumunské "šotolinky" (dle Judase to bylo kamenné řečiště a dost těžký Hardcore), krásné cesty plné zatáček, rozbité cesty, chudobu ve vesničkách.
Rumunsko a Bulharsko - Tady je vidět, co dokážou peníze z EU... Situace je úplně jiná, než si ji pamatuju z roku 1996... Dálnice v Rumunsku jsou naprosto neskutečné, jen chybí infrastruktura... A hory ?? Paráda...
Řecko - tady není o čem psát...
Makedonie - překvapení z neskutečně hornaté a zelené krajiny... To jsme nečekali.
Velké překvapení pro nás byla Albánie - milé překvapení... cca 130 km jen v horách, kde jsme nepotkali vlastně skoro nikoho... Když jsme stáli na odpočinek a plánování další cesty, tak u nás zastavilo auto a ptali se nás, jak se máme, jestli nemáme problém a nepotřebujeme nějak pomoct... Milé... U jiné zastávky kousek za hranicemi u nás zastavil Jeap a z okna se ozvalo: "Ahoj, jak se máš?" ??? Prohodili jsme pár slov, popřáli jsme si krásný den a dál pokračovali každý vlastní cestou...
Černá Hora je takový standard velmi podobný evropské civilizaci... Moc krásná příroda - Národní park Durmitor je asi to nejhezčí, co tam můžete navštívit.. (ikdyž tady se nám začalo počasí zhoršovat)
Bosna - velký respekt - a vlastně ani nevíme proč... Masáž z medií dělá svoje... Sice po překročení hranic následovalo asi 30 km po tankodromu, ale to nám nezkazilo příjemný pocit z celé země... Teda až na ten hotel... Mostar, který jsme původně neměli v plánu, jsme si alespoň na chvilku užili a při odjezdu parádně zmokli.. Asi tak 3 hodiny jízdy v dešti nám ale nemohlo nijak pokazit celý výlet a dobrou náladu. Užili jsme si i původně neplánované Bosenské šotoliny (asi 40 km) a nakonec v Bihači viděli spoustu uprchlíků… Nebyl to hezký pocit...
Chorvatsko - tady jsme vlastně jeli jen kvůli Željavě - bývalá tajná vojenská základna... Ve třech tunelech v kopci se dokázalo schovat až 100 MIG21... několik ranvejí, hlídka policie (základna se rozkládá na dnešním území Chorvatska a Bosny) a jinak nikde nikdo...
Sumary:
Celkem 5030 km - 12 zemí (nepočítám ČR)
Palivo: 188,88 litrů (3,75 l/100 km)
Průměrná rychlost: 70,82 km/h
Maximální rychlost: 145 km/h
Převýšení: 51616 m
Max výška - 2145 mnm - Transalpina
Celkové náklady ?? To fakt nemám sečteno :-)
Jo.. a že mám sebou kameru jsem si uvědomil až když jsem vybaloval motorku.. No co už.. Stejně na natáčení nebyl čas
POpis, jak jsme putovali je zde: https://www.bopa.cz/clanky/poznatky-a-informace/2019_09-moto-balkan---jak-jsme-putovali.html